← Zpět na blog

Kolik firem zbytečně platí za pět nástrojů místo jednoho

  • firemní software
  • náklady
  • CRM
  • ERP

Platíte každý měsíc za CRM, fakturaci, sklad, docházku a nějaké sdílené úložiště. Každý nástroj dělá svůj díl práce — jenže dohromady tvoří systém, který vás stojí víc, než vidíte na fakturách. Ukážeme si, kde ty peníze a čas skutečně mizí.

Typický stack malé firmy a co za něj měsíčně platí

Vezměme si modelovou servisní nebo obchodní firmu s deseti zaměstnanci. Zásobník nástrojů vypadá přibližně takto:

  • CRM (kontakty, pipeline, obchodní příležitosti): 800–2 000 Kč/měsíc
  • Fakturace (Fakturoid, Money S3 nebo podobné): 400–1 200 Kč/měsíc
  • Sklad a díly (samostatná aplikace nebo Excel): 0–1 500 Kč/měsíc
  • Docházka (aplikace nebo docházkový terminál): 500–1 500 Kč/měsíc
  • Sdílené úložiště a komunikace (Google Workspace, Microsoft 365): 800–2 000 Kč/měsíc

Součet? Klidně 3 500 až 8 000 Kč měsíčně — tedy 42 000 až 96 000 Kč ročně. A to ještě nepočítáme helpdesk, projektové nástroje nebo knihu jízd, které řada firem přidá jako šestý a sedmý nástroj.

Čísla sama o sobě nevypadají dramaticky. Problém je někde jinde.

Skryté náklady: přepisování, dvojí data a nulové propojení

Každý z těchto nástrojů žije ve vlastní bublině. Data se mezi nimi automaticky nepřenášejí — přenášíte je vy, nebo váš tým.

Představte si techniku v servisu: přijde objednávka, zadá se do CRM. Pak se ručně přepíše do fakturačního systému. Použité díly se odepíšou ze skladu — ale v jiné aplikaci, jiným člověkem, jindy. Docházka technika se eviduje zvlášť. Výsledek? Ta samá informace existuje na třech až čtyřech místech, pokaždé trochu jinak.

Co to stojí v čase?

Odborné studie pohybující se v tomto tématu hovoří o tom, že administrativní pracovník stráví přepisováním a slaďováním dat klidně 20–30 % pracovní doby. U malé firmy s jednou administrativní silou na HPP to jsou reálně hodiny týdně — a tedy tisíce korun měsíčně v mzdových nákladech na práci, která nepřináší žádnou hodnotu.

K tomu přidejte chyby. Při ručním přepisování se chybuje. Zákazník dostane fakturu s jiným číslem objednávky, díl se odepíše dvakrát, technik vykáže jiný počet hodin, než fakturujete. Každá taková chyba stojí čas na opravu — a někdy i zákazníka.

Co se ztrácí: jednotný pohled na zakázku a zisk

Tohle je ta největší skrytá cena. Když jsou data roztříštěná, nikdo ve firmě nevidí celou zakázku najednou.

Chcete vědět, jestli konkrétní zakázka byla zisková? Musíte sečíst fakturu z fakturačního systému, náklady na díly ze skladu, hodiny techniků z docházkového systému a cestovné z Excelu. A to za předpokladu, že se nikde nic nepřepisovalo špatně.

V praxi to většina firem nedělá. Ne proto, že by o ziskovost nestály, ale proto, že to jednoduše není k dispozici na jedno kliknutí. Zakázky se uzavírají a jedete dál — bez zpětné vazby, co která skutečně vydělala.

Modelová IT servisní firma s 15 zakázkami měsíčně takto snadno nepozná, že tři z nich jsou systematicky ztrátové, protože technici na nich tráví dvojnásobek odhadovaného času. Bez propojeného systému tuto informaci získáte až ze ročního účetnictví — nebo vůbec.

Stejně tak chybí jednotný pohled na zákazníka. Obchodní zástupce nevidí, že tento zákazník má otevřený servisní ticket. Technik neví, jaký je obchodní status zákazníka. Každý pracuje se svým výsekem dat — a firma jako celek ztrácí přehled.

Kdy konsolidace dává smysl

Ne každá firma potřebuje okamžitě slučovat všechno do jednoho systému. Konsolidace začíná dávat jasný smysl ve chvíli, kdy platí alespoň dvě z následujících věcí:

  • Přepisujete stejná data do více systémů alespoň třikrát týdně.
  • Nemůžete rychle odpovědět na otázku „kolik nás stála tahle zakázka?”
  • Zaměstnanci si stěžují, že neví, kde najít aktuální informaci o zákazníkovi nebo zakázce.
  • Každý měsíc řešíte nesrovnalosti mezi fakturací a tím, co skutečně proběhlo.
  • Přidáváte lidi, ale produktivita na zakázku neroste.

Pokud se v tom poznáváte, problém pravděpodobně není v lidech. Je v nástrojích, které spolu neumí mluvit.

Konsolidace přitom neznamená vyhodit vše, co funguje. Fakturoid nebo Pohoda jsou kvalitní nástroje — a integrovat je do širšího systému je rozumnější než je nahrazovat jen proto, že chcete větší přehled. Klíčové je, aby data proudila automaticky, bez ručního mezičlánku.

Jak vypadá „vše v jednom” v praxi

Systém pro malou firmu, který toto řeší, musí propojit to, co dnes žije odděleně: zakázky, obchod, servis, sklad, docházku, fakturaci a přehled ziskovosti — v jednom místě, s jednou sadou dat.

Elorai je postavené přesně na tomto principu. Začíná jako CRM a obchod, ale pokrývá i servis a tickety se SLA, sklad a díly, docházku, knihu jízd, reklamace, zákaznický portál a ziskovost zakázek. Data se nezadávají dvakrát — objednávka z obchodu rovnou napájí sklad, výkaz technika rovnou vstupuje do kalkulace ziskovosti zakázky.

V jádru systému je AI asistentka Elora, která zná smlouvy, zakázky i historii komunikace se zákazníkem. Místo toho, abyste hledali informace v pěti záložkách, zeptáte se Elory — a dostanete odpověď z kontextu celé firmy.

Napojení na ARES usnadní zakládání firem, integrace s Fakturoidu, Money nebo Pohodou znamená, že nemusíte měnit fakturační zvyklosti — jen přestanete přepisovat.

Kolik to stojí oproti roztříštěnému stacku? To záleží na konkrétní firmě a modulech. Ale relevantní otázka není jen srovnání předplatného — je to srovnání předplatného plus ušetřeného času plus chyb, které se přestanou dít.


Elorai je v ostrém provozu a vyzkoušíte ho na 14 dní zdarma — bez karty, bez závazku. Nechte nám e-mail níže a ozveme se do jednoho pracovního dne s přístupem do trialu.

Chcete předem vědět, kolik by vás systém šitý na míru vaší firmě stál? Napište nám na hello@elorai.cz — rádi to spočítáme konkrétně.